V učebnici Společnost 4 je následující úkol: „Vysvětlete, jak stát pomáhá lidem, které vidíte na obrázku.“
Tak třeba Jiřík na obrázku vlevo nahoře je nadějný chlapec. Baví ho programování a chtěl by se v této oblasti rozvíjet. Neví ale, že vysedáváním u počítače by si mohl pokazit oči. Naštěstí je tady hodný stát, který Jiříka poslal do školy, kde se místo toho učí samé zajímavé věci. Třeba „Proč potřebujeme stát“ nebo „Jak změnit barvu textu ve Wordu“, „Kolik kláves má standardní klávesnice počítače?“ a tak různě.
Pak je tady Franta na obrázku vlevo dole. V padesátých letech zdědil po rodičích statek, na kterém se dřel od rána do večera, aby splnil dodávkové normy. Aby se nemusel tak dřít, stát mu pomohl tím, že mu statek sebral a Frantovi zajistil stálou práci v uranovém dole. Frantu to sice stálo zdraví, ale už nikdy se nemusel dřít na statku.
Honza na obrázku vpravo dole měl také spoustu práce a starostí se svou firmou. Neustále řešil náročná rozhodnutí – kde si vzít úvěr na rozšíření areálu, zda expandovat do zahraničí, kde sehnat nové odběratele a tak podobně. Navíc se věčně dohadoval se sousední firmou z jistého svěřenského fondu. Stát mu naštěstí pomohl – poslal na jeho firmu zajišťovací příkaz, a tak má teď Honza o starost méně.
Jana bydlí v paneláku na obrázku vpravo nahoře. Stát jí sebere více než polovinu toho, co vydělá, aby vybrané peníze dále rozmělnil přes ministerstva, kraj a město. Pak se z toho, co zbude, opraví silnice, která by se opravovat nemusela, pokud by to loni udělali pořádně. Jana je spokojená, protože na vlastní oči každý rok vidí, že pokud by neexistoval stát, neměl by kdo opravovat silnice…
