Mezi mnohými zahraničními bojovníky vyrazil podpořit Ukrajinu proti ruské invazi také kanadský odstřelovač Wali, který v minulosti bojoval také v Afghánistánu a v posledních letech také v Iráku proti Islámskému státu.
Vzhledem k tomu, že o sobě delší dobu nedával vědět, využila to ruská propaganda k šíření falešných zpráv o jeho úmrtí. Tyto falešné zprávy Wali momentálně definitivně vyvrátil svým příspěvkem popisujícím situaci v městech Irpiň a Buča.
Na své facebookové stránce „La Torche et l’Épée – The Torch and Sword“ (Pochodeň a meč) uvedl následující (přeloženo z francouzštiny):
„Válka na Ukrajině…
Teď už to mohu říct. Byli jsme v Irpini. Byli jsme v Buči. O těchto městech toho bylo v poslední době hodně slyšet. Rusové se tam dopustili mnoha zločinů proti lidskosti. Věděli jsme to už několik týdnů, protože nám to sdělili civilisté.
Povím vám dva příběhy. Jeden je smutný a druhý šťastný. Tímto shrnu, proč dělám to, co dělám.
Zločiny nebyly spáchány na frontové linii. Stejně jako nacisté, i Rusové zabíjeli civilisty za frontovou linií. Viděli jsme oblasti obsazené Rusy. Byla to města duchů: černá, ponurá, kde jediné světlo pocházelo z ohňů. Rusové, často opilí, stříleli do domů, kde slyšeli dětský pláč. Máme o tom mnohá svědectví. Zajímavé je, že Rusové zabili mnoho učitelů, protože učitelé reprezentují kulturu, historii, znalosti. A pokud chcete zničit národ, musíte zabít jeho paměť.
A teď ten šťastný příběh: Protože takto skončilo osvobození Irpině a Buči před týdnem…
Právě nás posílily jednotky ukrajinské armády. Vraceli jsme se, abychom si odpočinuli. Bylo nás několik vojáků v autě a projížděli jsme nejrůznějšími sutinami, občas jsme se vyhýbali spadlým elektrickým drátům uprostřed ulice. Moje zbraň trčela z okna v gangsterském stylu. Zahlédl jsem asi padesátiletou paní. Nacházela se uprostřed parkoviště pokrytého větvemi stromů, kusy skla a dalšími troskami. Bylo vidět vyhořelá auta. Byla tam, uprostřed celé té apokalyptické scenérie. Naše oči se setkaly. Usmál jsem se na ni a naklonil hlavu. Ona se usmála s vděčným pohledem. Smutný úsměv, ale úsměv. Právě jsme osvobodili její město.“