V srpnu roku 2016 nás média masírovala strašením nejstarším vozovým parkem v Evropě. Průměrné auto v ČR je prý staré 15 let. V souvislosti s tím se občas začínají přetřásat názory, že stát by měl nasadit restrikce, které staré vozy znevýhodní. Případně by měl občany jinak motivovat k omlazení vozového parku (například šrotovným).
15 let. Je to možná děsivý, ale současně nicneříkající údaj. Kolik mají dané vozy průměrně najeto? Jak je Češi servisují? Rozhodně se nedá říci, že by české silnice byly plné vraků a veteránů.
Průměrný Čech šetří na „běžné“ nové auto zhruba třikrát déle než průměrný Němec. Možná právě proto mu nezbývá, než se o to lépe starat o svůj stávající vůz, aby ho mohl využívat co nejdéle. Chová se ekologicky právě tím, že využívá celou životnost produktu, který již byl jednou vyroben, místo aby ho nechal zlikvidovat a vyměnil za nový.
Věřím tomu, že trh si s touto situací dokáže do jisté míry poradit. Vlastníci starších vozů buď jezdí minimálně a tím pádem je také jejich dopad na životní prostředí jen minimální, nebo jezdí více a současně své vozy opotřebovávají ve větší míře, takže časem dojdou ke zjištění, že vyšší spotřeba staršího vozu v kombinaci s narůstající poruchovostí je pro ně neefektivní a pořídí si nové nebo alespoň novější auto.
Provoz 20 let starého auta, se kterým najede majitel ročně třeba jen jednotky tisíc kilometrů (protože se například snaží za slušného počasí jezdit na kole), bude ekologičtější než likvidace takového vozidla a pořízení nového.
Několik postřehů:
- Pobídky k nákupu nových vozů vždy znamenají, že stát sebere peníze někomu jinému.
- Nové auto nemusí být vždy ekologičtější (možná jen v „laboratorních“ podmínkách, ve kterých se testuje).
- Stát by se měl starat zejména o to, aby ze silnic mizely vraky, které ohrožují ostatní. Zbytek vyřeší trh.
- Lidé nejsou hloupí. Pokud se jim provoz starého auta nevyplatí, poohlédnou se po alternativě sami, aniž by je k tomu někdo nutil.
A na závěr – pokud chce stát motivovat občany, aby méně jezdili starými auty a více spoléhali na hromadnou dopravu, měl by se inspirovat například v Německu. U našeho západního souseda totiž od roku 2017 zajišťují rychlovlaky spojení mezi Mnichovem a Berlínem za 4 hodiny (ve srovnání s 6 autem). Varovným signálem o kvalitě našich železnic je také skutečnost, že vlak z Berlína do Vídně Českou republiku raději objíždí.
